Za vodou do Itálie

Abychom trochu prostřídali koupání v Korutanech, rozhodli jsme se vyrazit do blízké Itálie. Nejprve jsme se vydali do krásné a trochu utajené soutěsky u Tarvisia - Sentiero Orrido dello Sliza. Kdybychom na ni nedostali tip, sami bychom ji určitě neobjevili. Italové ji nijak nepropagují a narozdíl od Slovinců a Rakušáků za ni ani nevybírají vstupné :)

Podle navigace jsme dojeli na malé parkoviště a pak vyrazili po šipce. Trochu nás překvapilo, že místo klesání k vodě jsme šli po asfaltce do kopce :D Naštěstí to bylo jen cca 300 metrů, k velkému pomníku na památku vojákům padlým v napoleonských válkách, kde začalo hodně prudké klesání po schodech dolů. Některé schody byly i dost vysoké a ceswta opravdu strmá, pro malé děti nic moc (s kočárkem naprosto neschůdné). Ale dolů jsme sešli bez úhony a děti i psi se hned rozběhli k vodě. V korytě říčky Slizza jsme zůstali asi 15 minut, přestože voda byla opravdu hodně ledová.

Pak jsme pokračovali soutěskou podle vody, cesta byla opravdu krásná, po dřevěnych chodnících, ale i tunely ve skále (tunely jsou údajně ručně kopané, z 19. století). Nikde jsme nepotkali žádný vodopád, jako jsme zvyklí z Rakouska, ale ničemu to nevadilo, výhledy na křišťálově čistou vodu, deroucí se skalami byly krásné i samy o sobě. Na závěr nás čekalo krátké stoupání a vyšli jsme u visutého železného železničního mostu staré trati Tarvisio - Lublaň. Most je vysoký 63 metrů (výška od vodní hladiny a stejně tak dlouhý) a byl z něho také moc pěkný výhled. Bohužel nikde žádné značení kudy dále a tak jsme zaváhali, jestli se musíme vrátit stejnou cestou, naštěstí pomohly Google maps a my zjistili, že jsme jen kousek od parkoviště - od mostu je potřeba jít doprava a na rozdvojení cest doleva. Celá trasa má cca 2 km.

Děti jsme pak za odměnu vzali na zmrzlinu do Tarvisia (Crema cioccolato). V supermarketu jsme nakoupili svačinu a studené pití a pokračovali na Predil.

Jezero Predil

U jezera jsme naštěstí našli parkovací místo (vlevo od silnice, naproti oficiálnímu parkovišti, kousek za odpočkou na Sella Nevea) a za chvíli i místo ve stínu. Pláž kolem Predilu je kamennitá (tady bychom hodně ocenili boty do vody), ale do celého jezera je volný vstup bez jakýchkoliv omezení. Voda je o poznání chladnější, než v korutanských jezerech, ale v aktuálních vedrech to bylo moc příjemné. Predil je nádherný, čistý, modro-zelený, plný ryb. Užijete si tu koupání, paddleboard, můžete sem i se psem. Velká paráda a od nás z Matschiedlu je to jen cca 40 minut!